KAPITOLA 40-KAUČUK A VÝROBKY Z NĚJ

KAPITOLA 40-KAUČUK A VÝROBKY Z NĚJ

Všeobecné vysvětlivky
Pro účely poznámky 4 a) k této kapitole výraz „netermoplastické látky“ znamená látky, které nemohou být opakovaně změkčeny zahříváním, tak aby je bylo možné tvarovat litím nebo vytlačováním.

KAPITOLA 40-KAUČUK A VÝROBKY Z NĚJ

Poznámky
1. Není-li stanoveno jinak, rozumí se v celé nomenklatuře výrazem „kaučuk“ následující výrobky, též vulkanizované nebo tvrzené:
přírodní kaučuk, balata, gutaperča, guajal, čikl a podobné přírodní gumy, syntetický kaučuk, faktis vyrobený z olejů a všechny tyto
výrobky regenerované.
2. Do této kapitoly nepatří:
a) výrobky třídy XI (textilie a textilní výrobky);
b) obuv nebo její části a součásti kapitoly 64;
c) pokrývky hlavy nebo jejich části a součásti (včetně koupacích čepic) kapitoly 65;
d) mechanická nebo elektrická zařízení nebo jejich části a součásti třídy XVI (včetně elektrotechnických výrobků všech druhů),
z tvrdého kaučuku;
e) výrobky kapitol 90, 92, 94 nebo 96; nebo
f) výrobky kapitoly 95 (jiné než sportovní prstové rukavice, palčáky a rukavice bez prstů a výrobky čísel 4011 až 4013).
3. V číslech 4001 až 4003 a 4005 se výraz „primární formy“ používá pouze pro následující formy:
a) kapaliny a pasty (včetně latexu, též předvulkanizovaného, a ostatních disperzí a roztoků);
b) bloky nepravidelného tvaru, kusy, balíky, prášek, granule, zlomky a podobné hromadné formy.
4. V poznámce 1 k této kapitole a v čísle 4002 se výraz „syntetický kaučuk“ vztahuje na:
a) nenasycené syntetické materiály, které mohou být nevratně změněny vulkanizací se sírou na netermoplastické látky, které při
teplotě mezi 18 až 29 °C neprasknou při trojnásobném protažení oproti původní délce, a které po protažení na dvojnásobek
oproti původní délce nabudou po pěti minutách délku, která nebude větší než jedenapůlnásobek původní délky. Pro účely této
zkoušky je přípustné přidat látky k vulkanizaci nezbytné, např. aktivátory nebo urychlovače vulkanizace; rovněž je přípustná
přítomnost látek uvedených v poznámce 5 písm. B) podbodech 2 a 3. Není však možné přidávat jakékoliv jiné látky, které nejsou
k vulkanizaci nezbytné, např. nastavovadla, změkčovadla a plniva;
b) thioplasty (TM); a
c) přírodní kaučuk modifikovaný roubováním nebo smísením s plasty, depolymerovaný přírodní kaučuk, směsi nenasycených
syntetických látek s nasycenými syntetickými vysokomolekulárními polymery za předpokladu, že všechny tyto výrobky
odpovídají požadavkům vulkanizace, prodloužení a návratu do původního stavu uvedeným pod písmenem a).
5. A) Čísla 4001 a 4002 nezahrnují kaučuk nebo kaučukové směsi, které byly smíšeny před koagulací nebo po ní:
1) s vulkanizačními činidly, urychlovači, zpomalovači nebo aktivátory (jinými, než které se přidávají pro přípravu
předvulkanizovaného kaučukového latexu);
2) s pigmenty nebo jinými barvivy, jinými, než které jsou přidávány výhradně za účelem usnadnění jejich identifikace;
3) se změkčovadly nebo nastavovadly (kromě minerálního oleje v případě kaučuků nastavovaných oleji), plnivy, ztužujícími
přísadami, organickými rozpouštědly nebo s jinými látkami, kromě těch, které připouští písmeno B);
B) Přítomnost níže uvedených látek v jakémkoli druhu kaučuku nebo kaučukové směsi neovlivňuje jejich zařazení do čísel 4001
nebo 4002 za předpokladu, že tento kaučuk nebo kaučuková směs si zachová svůj podstatný charakter suroviny:
1) emulgátory nebo protilepivá činidla;
2) malá množství rozkladových produktů z emulgátorů;
3) velmi malá množství následujících látek: látky citlivé na změny teploty (zpravidla k výrobě termosenzitivních kaučukových
latexů), kationaktivní povrchově aktivní látky (zpravidla k získání elektropozitivních kaučukových latexů), antioxidanty,
koagulanty, činidla usnadňující rozdrobení suroviny, nemrznoucí činidla, peptizační činidla, konzervační činidla, stabilizátory,
činidla ke kontrole viskozity nebo podobné speciální přísady.
6. Pro účely čísla 4004 se výrazem „odpady, úlomky a odřezky“ rozumějí kaučukové odpady, úlomky a odřezky z výroby nebo
zpracování kaučuku a pryžových výrobků, které nelze již dále zužitkovat, protože byly vykrájeny, opotřebovány anebo jinak
znehodnoceny.
7. Nitě vyrobené pouze z vulkanizovaného kaučuku, jejichž rozměr příčného průřezu převyšuje 5 mm, se zařazují jako pásy, tyče nebo
profily čísla 4008.
8. Číslo 4010 zahrnuje dopravníkové nebo převodové pásy nebo řemeny z textilií, impregnovaných, povrstvených, potažených nebo
laminovaných kaučukem, nebo vyrobené z textilních nití nebo šňůr impregnovaných, povrstvených, potažených nebo opláštěných
kaučukem.
9. V číslech 4001, 4002, 4003, 4005 a 4008 se výrazy „desky“, „listy“ a „pásy“ používají výhradně pro desky, listy a pásy a bloky
pravidelného geometrického tvaru, buď nerozřezané nebo jednoduše řezané do pravoúhlého (včetně čtvercového) tvaru, též mající
charakter výrobků připravených k použití, které mohou být potištěny nebo jinak povrchově upraveny, avšak které nejsou jinak
tvarovány nebo dále opracovány.
V čísle 4008 se výrazy „tyče“ a „profily“ vztahují pouze na výrobky, též rozřezané na určitou délku nebo povrchově upravené, avšak
jinak neopracované.
Doplňková poznámka
1. V případě, že tkaniny, pletené nebo háčkované textilie, plsť nebo netkané textilie slouží pouze jako výztuž, patří prstové rukavice, palčáky a rukavice
bez prstů, impregnované, povrstvené nebo potažené lehčeným kaučukem do kapitoly 40, i když jsou:
— vyrobeny z tkanin, pletených nebo háčkovaných textilií (jiných než čísla 5906), plstí nebo netkaných textilií, impregnovaných, povrstvených
nebo potažených lehčeným kaučukem, nebo
— vyrobeny z tkanin, pletených nebo háčkovaných textilií, plstí nebo netkaných textilií, neimpregnovaných, nepovrstvených ani nepotažených, které
byly následně impregnovány, povrstveny nebo potaženy lehčeným kaučukem.
(Poznámka 3 písm. c) ke kapitole 56 a poslední odstavec poznámky 4 ke kapitole 59).

KAPITOLA 40

3815909050 80-Katalyzátor obsahující chlorid titanitý, ve formě suspenze v hexanu nebo heptanu obsahující, ve hmotě bez hexanu nebo bez heptanu, 9 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 30 % hmotnostních titanu

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

3815 90 90 50

3815909070 80-Katalyzátor, sestávající ze směsi (2-hydroxypropyl)trimethylammonium formiátu a dipropylenglykolů

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

3815 90 90 70

3815909071 80-Katalyzátor obsahující N-(2-hydroxypropylamonium)diazabicyklo (2,2,2)oktan-2-ethyl hexanoát, rozpuštěný v 1,2-ethandiolu

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

3815 90 90 71

3815909076 80-Katalyzátor skládající se z oxidu titaničitého a oxidu wolframového

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

3815 90 90 76

3815909080 80-Katalyzátor, obsahující především kyselinu dinonylnaftalendisulfonovou ve formě roztoku v isobutanolu

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

3815 90 90 80

3815909081 80-Katalyzátor, obsahující 69 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 79 % hmotnostních (2-hydroxy-1-methylethyl)trimethylammonium 2-ethylhexanoátu

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

3815 90 90 81

3815909085 80-Katalyzátor na bázi hlinitokřemičitanu (zeolitu), pro alkylaci aromatických uhlovodíků pro transalkylaci alkylaromatických uhlovodíků nebo pro oligomeraci olefínů

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

3815 90 90 85

3815909086 80-Katalyzátor, ve formě tyčinek, sestávající z hlinitokřemičitanu (zeolit), obsahující 2 % hmotnostní nebo více, avšak nejvýše 3 % hmotnostní oxidů kovů vzácných zemin a méně než 1 % hmotnostní oxidu sodného

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

3815 90 90 86

3815909088 80-Katalyzátor, sestávající z chloridu titaničitého a chloridu hořečnatého, obsahující ve hmotě bez oleje a hexanu: – 4 % hmotnostní nebo více, avšak nejvýše 10 % hmotnostních titanu a – 10 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 20 % hmotnostních hořčíku

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

3815 90 90 88